Proč se prosinec jmenuje prosinec?

Také jste si vždycky mysleli, že prosinec je odvozen od slovesa "prosit"? Nebo dokonce "prase"?

Jazykovědci tyto dva nabízející se výklady ale považují za nepravděpodobné a přiklánějí se k jiným dvěma možnostem.

Slunce ukryté za sinou oblohou

Za prvé by se původ slova prosinec mohl odvozovat od praslovanského kořene -sin-, který v současné češtině žije ve slově siný s významem modravý, šedivý. V prosinci je nejméně světla v roce, podzimně zbarvené listí už je pryč a v přírodě převládají vybledlé tóny, stíny a zatažená obloha. Svět má během krátkých dnů studeně namodralý nádech. A co teprve když napadne sníh!

Druhou variantou výkladu je původ v praslovanském slovesu „prosinoti“ s významem prosvítat, probleskovat. Snad proto, že sluneční paprsky na potemnělé obloze vykukují jen tu a tam, jako nejasný příslib lepších časů… Prosinec je měsícem úpěnlivého čekání na opětovný návrat světla, který nakonec opravdu přichází v podobě zimního slunovratu.

Prosí prosinec o prase?

Nedá mi to. Možná ve významu slova prosinec přece jen rezonuje i zmíněná jazykovědci zavržená prosba. Ne o vánoční dárky, na něž je v poslední době konec roku stále víc redukován, ale o šťastné přečkání zimy, které pro naše předky nebylo žádnou samozřejmostí.

A přesto (nebo právě proto), že byl prosinec odpradávna obdobím postního odříkání, nemusí přijít úplně zkrátka ani spojitost tohoto měsíce s prasetem. Pro naše předky bylo zvířetem uctívaným, jedním ze symbolů slunečního kultu. Představovalo znak hojnosti, kterou s sebou sluneční světlo a teplo nese, víru v příchod nového jara, kdy nebude hlad.

Ostatně slunečně zlatě zbarvené prasátko je dodnes všeobecně známou součástí Vánoc – zjevuje se podle lidové tradice na Štědrý večer tomu, kdo se celý den postí. Nejčastěji příznačně jako záblesk nebo odraz světla, který na okamžik přeběhne po stěně…

publikováno: 01.12.2015