Bude to bolet?

Otázka, která by se jinak hodila spíš do zubařského křesla, vystihuje dobře prvotní pocity návštěvníků putovní výstavy No Pain, No Game, probíhající tyto dny v Praze. Expozice nese podtitul "Nejbolestivější výstava na světě"... a je kupodivu velmi zábavná a hravá.

Jedná se o deset exponátů německé umělecké dvojice //////////fur////. Autoři Volker Morawe a Tilman Reiff ve svých dílech reagují na odcizenost, která postihuje člověka současné „digitalizované“ doby. Patrné je to mimo jiné na oblasti her, které se z přirozeného prostředí přírody či hřišť stále více přesouvají jinam – na displeje digitálních zařízení.

Pro každou hru je typický pomyslný prostor bezpečí, v němž je vše jenom jako, a tudíž bez reálných následků. U počítačových her je však tento princip vystupňován do krajnosti. Jakákoli zátěž fyzickou realitou, zejména vlastní tělesností nebo prostou lidskou blízkostí, je zde nadbytečná. O to méně lákavý může být návrat do často palčivé reality skutečného světa…

Což je ale přesně ten směr, jakým se vydávají autoři výstavy. Duo //////////fur//// vytváří vlastní herní (tzv. multisenzorické) objekty, které novodobé formy her vtipně modifikují. Cílem je kromě obvyklé hráčské zábavy i vyvolání smíchu nad nečekanými spojeními, ale především: bezprostřední setkání a smyslový prožitek zúčastněných.

Konečným předpokladem úspěchu této tvůrčí mise je ovšem odvaha návštěvníků nechat se vtáhnout do interakce s exponáty i mezi sebou navzájem. Tak například robotické kuličky v „meditativní společenské hře“ His Master‘s Voice je možné rozpohybovat a rozsvítit do správné barvy zpěvem. Není to ale jen tak, pro každou je potřeba najít odpovídající výšku tónu…

Meditativní společenská hra His Master‘s Voice na výstavě No Pain No Game

Meditativní společenská hra His Master‘s Voice na výstavě No Pain No Game – robotické kuličky jsou uváděny do pohybu zpěvemÚúúúúú…!

Zapojení vlastního hlasu a sladění se s druhým jsou potřebné i ve hře Amazing. Jedná se o labyrint, který lze pomocí různě vysokých tónů naklánět na všechny čtyři strany – jeden ze zpěváků vždy příčně, druhý podélně. Podaří se kuličku v bludišti dokutálet do jamky?

Výstava No Pain No Game: zapojení vlastního hlasu a sladění se s druhým jsou potřebné pro rozpohybování labyrintu s názvem Amazing správným směrem

Hudba může návštěvníky výstavy provázet i u interaktivního pytle s názvem SoundSlam. Kdo ho totiž podle vizuálně-zvukových pokynů správným způsobem zboxuje, tomu bude odměnou legendární píseň Eye of the Tiger z filmu Rocky.

Boxovací pytel SoundSlam vám při správných úderech zahraje píseň z filmu Rocky

FaceBox naproti tomu nemá s boxováním nic společného (přinejmenším ne primárně) je to totiž nejmenší sociální síť světa…

Výstava No Pain No Gaim: nejmenší sociální síť světa s názvem FaceBox

… určená pro živoucí a soustředěné setkání ve dvou. Že byste chtěli svého společníka po vzoru jiné sociální sítě alespoň šťouchnout? Použijte k tomu tyčku připevněnou na vnější straně vašeho „boxu“!

Výstava No Pain No Gaim: nejmenší sociální síť světa s názvem FaceBox je určená pro živoucí a soustředěná setkání tváří v tvář

Hlavu do bedny je třeba strčit i u objektu s názvem Fuminator. Dotyčný odvážlivec se tak ocitne očima přímo naproti dráze kovové kuličky, která mu střílí „do obličeje“ podle toho, jak sám stiskem ovládá klapky na joysticku… Hráč je sice od pasu nahoru skryt, bohatou škálu jeho výrazů (od vyděšených až po ty úlevné) mohou ale ostatní přihlížející sledovat na nedaleké obrazovce. Do popředí zájmu se tak vedle záběrů na samotnou hru dostávají ty nejčistší lidské emoce.

Výstava No Pain No Game: co prožívá hráč vystavený útokům exponátu s názvem Furminator?

Výstava No Pain No Game: co prožívá hráč vystavený útokům exponátu s názvem "Furminator" aneb Emoce zblízka

Mimořádně zábavná je hra Snake přenesená z počítačového prostředí zpět do našeho fyzicky náročného světa. Hrají v ní proti sobě dva hráči nebo týmy, z nichž každý ovládá svého hada, a to dupáním na tlačítka rozmístěná po všech stranách displeje. Tělocvik!

Výstava No Pain no Game:  hra Snake přenesená z počítačového prostředí do našeho fyzicky náročného světa

Univerzální recitátor projevů The Furer dokáže ve spolupráci s vámi změnit způsob svého řečnění až sedmkrát. Působit však na vás může ještě různoroději: jako manipulátor, prorok, vůdce či svůdce… Račte se zaposlouchat (třeba se vám tato zkušenost bude hodit při sledování nejbližších televizních zpráv).

Výstava No Pain no Game: univerzální recitátor projevů The Furer dokáže změnit způsob svého řečnění až sedmkrát

Ano, některé projevy mohou být na poslech až bolestivé, ale kde je ta opravdová BOLEST, kterou se zaštiťuje celá výstava (a nakonec i tento příspěvek)?

Ústředním dílem celé expozice je objekt PainStation – stanice, která chyby hráčů opravdu citelně trestá. Elektrošokem, rozžhavením hrací desky a dokonce i plácnutím. Samozřejmě v mezích únosnosti… prý. Proč prý? V době naší návštěvy byla tato hra kvůli poruše dočasně vyřazena z provozu, a tak jsme ji neměli možnost na vlastní kůži otestovat. Škoda. Ale jak řekl o výstavě jeden z jejích autorů Volker Morawe v rozhovoru pro polský Goethe-Institut:

Celkově nám jde o to, zanechat v účastnících intenzivní prožitek. Jestli se při tom bude jednat o nepříjemný nebo hezký pocit, je vlastně druhotné. Bolest je prostě velice přímá a bezprostřední zkušenost, ale ostatní věci by také neměly spadnout pod stůl.

A intenzivní zážitek to tedy byl – výstavu všem vřele doporučuji!

 

17. 12. 2014 – 8. 2. 2015
No pain no game
Nejbolestivější výstava na světě
Národní technické muzeum /ve spolupráci s Goethe-Institutem/
Výstava se koná v rámci festivalu Spieltrieb/Hráčský instinkt
Doporučený věk návštěvníků: od 6 let

PS: Vhledem k tomu, že vstupné je společné do všech prostor NTM, a tudíž poměrně vysoké, vyplatí se vyhradit si na prohlídku delší čas.

publikováno: 21.01.2015